Programování v čase AI: co se reálně změnilo

Debata o AI a programování má dva tábory a oba se mýlí. Jeden tvrdí, že vývojáře to za rok nahradí. Druhý, že je to hračka, která píše nefunkční kód. Realita je nudnější a zajímavější zároveň.

Co se doopravdy změnilo

Ne schopnost psát kód. Ta byla vždycky ta lehčí část práce.

Změnil se poměr. Dřív programátor strávil velkou část dne věcmi, které uměl, ale musel je vyťukat: napsat test, který kopíruje ten vedlejší, vygenerovat CRUD, převést data z jednoho tvaru do druhého, dohledat syntaxi v dokumentaci. Rutina, která nevyžadovala myšlení, jen čas.

Přesně tahle vrstva výrazně zlevnila. A to je dobrá zpráva, protože to byla ta otravná část.

Co se nezměnilo vůbec: rozhodnout, co se vlastně má postavit. Pochopit, proč to má být takhle a ne jinak. Zjistit, proč systém jednou týdně v noci spadne. Říct klientovi, že to, co chce, je špatný nápad.

Těžiště se přesunulo z psaní na čtení

Tohle je podle mě nejpodstatnější změna a mluví se o ní nejmíň.

Když vám model za deset vteřin vygeneruje osmdesát řádků, vaše práce není hotová — právě začala. Musíte ten kód přečíst a rozhodnout, jestli dělá to, co si myslíte, že dělá. A to je těžší než ho napsat, protože při psaní vzniká pochopení mimochodem. Při čtení si ho musíte vybudovat vědomě.

Kód od modelu má navíc jednu zákeřnou vlastnost: vypadá dobře. Má správně pojmenované proměnné, komentáře, konzistentní styl. Přesně ty signály, podle kterých roky posuzujeme kvalitu na první pohled. Až na to, že tady nic nezaručují.

Viděli jsme funkci, která vypadala učebnicově a tiše ignorovala jeden okrajový případ. Prošla by i code review, kdyby si ji někdo jen přeběhl očima.

Kde to reálně pomáhá

Podle toho, co vidíme u sebe:

• Testy. Největší jednotlivý přínos. Napsat dvacet variant vstupu je práce, kterou nikdo nechce dělat, a proto se nedělá. Model to zvládne a vy se soustředíte na to, jestli testuje správné věci.
• Cizí kód. „Vysvětli mi, co dělá tahle třída" na desetiletém projektu bez dokumentace šetří hodiny.
• První verze. Ne finální. Ale prázdný soubor je horší začátek než něco, co se dá přepsat.
• Cizí jazyk nebo framework. Když víte, co chcete, a jen nevíte, jak se to v tomhle ekosystému píše.
• Otravné převody. JSON na typy, SQL na migraci, jeden formát na druhý.

Kde to spíš škodí

U architektury. Model vám navrhne to, co viděl nejčastěji — čili průměr internetu. Průměr je u architektury obvykle špatná volba, protože vaše omezení nejsou průměrná.

U ladění neobvyklých chyb. Souběh, únik paměti, „u nás to funguje". Model navrhne nejpravděpodobnější příčiny, což je přesně to, co jste už zkusili.

A u všeho, co závisí na kontextu, který model nemá. Neví, že tu tabulku nesmíte změnit, protože z ní čte účetnictví. Neví, že tenhle endpoint volá zákazník, se kterým máte smlouvu. Tohle je celé jádro našeho přístupu — model je přesně tak dobrý, jaký kontext dostal.

Junioři a nepříjemná otázka

Nedá se okolo toho chodit po špičkách: rutinní práce, na které se junioři roky učili, je najednou automatizovaná. Vzniká tím reálný problém, který zatím nikdo pořádně nevyřešil.

Ale je tu i druhá strana. Junior s modelem se dnes dostane k funkčnímu výsledku mnohem rychleji a může se učit na větších věcech dřív. Riziko je, že se naučí kód přijímat místo toho, aby mu rozuměl.

Rozdíl mezi těmi dvěma cestami je jedna otázka, kterou si musí položit: „Proč to napsal takhle?" Kdo se ptá, učí se rychleji než kdy dřív. Kdo ne, nenaučí se nic a nevšimne si toho.

Co to znamená pro kvalitu

Když je psaní kódu levné, kód se množí. Víc kódu znamená víc míst, kde může být chyba, a víc věcí na údržbu. Rychlost generování není zadarmo — platí se později.

Proto jsou testy, statická analýza a code review důležitější, ne míň důležité. Jsou to jediné brány, které fungují stejně, ať kód napsal člověk, nebo model. A na rozdíl od našeho oka se nedají oklamat pěkným formátováním.

Shrnutí

Programování se neposunulo k tomu, kdo rychleji píše. Posunulo se k tomu, kdo líp ví, co chce, a spolehlivěji pozná, když dostal něco jiného.

To je mimochodem přesně to, co bylo na téhle práci těžké i předtím. Jen se to teď nedá schovat za to, že jste zaneprázdnění psaním.